„Jak zvýšit náklady na vytápění? Zateplit!” Robert Axamit, místopředseda OSMD
UPOZORNĚNÍ: TENTO ČLÁNEK TÝKAJÍCÍ SE SPOLEČENSTVÍ VLASTNÍKŮ DOMU JANSKÉHO/PŘECECHTĚLOVA 2234 – 2240, PRAHA 5 JE, CO BY VEŘEJNÉ VYJÁDŘENÍ OSOBNÍCH POSTOJŮ, NÁZORŮ A ZKUŠENOSTÍ NĚKTERÝCH JEHO ČLENŮ NESOUHLASÍCÍCH S MNOHÝMI AKTIVITAMI, ROZHODNUTÍMI A NÁVRHY VÝBORU A KONTROLNÍ A REVIZNÍ KOMISE DANÉHO SPOLEČENSTVÍ VLASTNÍKŮ DOMU, URČEN ZEJMÉNA JEHO ČLENŮM. DĚKUJEME ZA POCHOPENÍ. |
---|
Místopředseda OSMD Ing. Robert Axamit
Po dobu, co se zabývám vztahem mezi zateplováním a již postavenými domy, jsem se vždy domníval, že zateplování domů může vést k těžkým finančním ztrátám investora díky nenávratnosti investice, poškodit vzhled domů, celková energetická bilance při započtení celého životního cyklu nemusí být kladná a že existuje ještě několik dalších důvodů, které investice do zateplování zpochybňují. Své pochybnosti jsem vyjádřil i ve dvou článcích Leninský přístup k úsporám energie a Cena za zateplení.
Až do přečtení článku v Die Welt-u z 8.10.2012 pod názvem „Tepelná izolace může zvyšovat náklady na topení” (viz níže) mě však nenapadlo, že zejména u cihlových domů může vést zateplování paradoxně k růstu nákladů na vytápění.
Smutné je, že právě z Německa k nám přes Brusel přicházejí nové a nové iniciativy jak „šetřit” energií a všechny varovné hlasy jsou i tam přehlíženy. Kolik ještě desítek a stovek milliard korun bude muset být obětováno na oltář „zelenému bohu” a jeho převtělením, jako jsou sluneční elektrárny, biopaliva, emisní povolenky, energetické štítky a zateplování?
Tepelná izolace může zvyšovat náklady na topení
Některé studie dokládají vyšší spotřebu energie u izolovaných obytných domů. Výsledky jsou zvlášť překvapivé, protože Spolková vláda chce dále zpřísnit nařízení o úspoře energie.
Tepelné izolace nesnižují v každém případě potřebu topné energie v obytných domech. Jejich použití může naopak vést k tomu, že spotřeba nafty a plynu vzrůstá. To je výsledek řady studií, které uvádí časopis Welt. Výsledky vyvolávají otázku, zda plánovaným zpřísněním nařízení o úspoře energie nebude Spolková vláda působit proti svým cílům při změně energetické politiky.
Při tom je zvláště překvapivý průzkum ústavu IBP pro stavební fyziku Fraunhoferovy společnosti právě znova objevený. Vědci štutgartské výzkumné instituce již v roce 1985 při nákladném srovnávání při středních zimních vnějších teplotách -4°C zjistili, že použití izolačních materiálů nesnižuje spotřebu topné energie, nýbrž ji spíše zvyšuje ve srovnání s masivními stěnami.
Znova se vynořila studie ztracená po celá léta
„Drahá izolace fasády je bez užitku a dokonce způsobuje vzrůst nákladů na topení”, říká architekt Konrad Fischer. Kritik izolačních materiálů z Hochstadtu nad Mohanem teď znova otevřel dokument ztracený po desetiletí.
To, že izolační materiály nesplňují na ně kladená očekávání, vyplývá ze studie na základě jednoduché fyzikální zákonitosti: Masívní zdi jsou v zimě samy schopné uchovávat teplo slunečních paprsků a odevzdávat je do vnitřních prostor až do pozdního večera. To není naopak možné u izolovaných domů pro silné vrstvy umělých hmot na vnějších stěnách. „Do vnitřního prostoru se v žádném okamžiku nepřivádí teplo”, zjistili vědci Frauenhoferova ústavu už před 27 léty.
Spotřeba neizolovaných domů je určena příliš vysoko
Jedna letos vypracovaná studie univerzity v Cambridge přitom zpochybňuje matematické vzorce používané v Německu k výpočtu teoretické potřeby topné energie.
Výzkumní pracovníci v oboru architektury britské elitní vysoké školy přesně srovnávali výsledky teoretických výpočtů potřeb tzv. energetického koeficientu se skutečnou spotřebou energie 3400 obytných domů v Německu. Výsledek: Ve starších obytných domech s nepatrnou nebo vůbec žádnou izolací byla skutečná spotřeba plynu nebo nafty 30 až 40 % pod vypočtenými hodnotami.
Zatímco energetičtí poradci vypočítali pomocí své soustavy vzorců u nemovitostí průměrnou roční spotřebu 225 kWh/m2, bylo to ve skutečnosti jen 150 kWh/m2. Naproti tomu většina nových nízkoenergetických domů vykazovala hodnoty spotřeby vyšší než vypočtené. „Výsledek studie naznačuje, že se výpočtové modely zakládají na chybných předpokladech”, říká vědecká pracovnice v Cambridge Minna Sunníka-Blank.
Značně překvapivé vyšetřování
Výsledky studií jsou značně překvapivé, protože Spolková vláda chce dále zpřísnit nařízení o úspoře energií (EnEV). Od 2014 mají být nové stavby upraveny tak, aby jejich vypočtená potřeba energie klesla o 12,5 %.
Od 2016 má být teoretická potřeba topné energie u nových obytných domů znova snížena o stejné procento. To by znamenalo, že bude nutno použít ještě více izolačních hmot než dosud. Výrobci izolačních hmot reformu EnEV uvítají. O jakosti svých materiálů jsou přesvědčeni – jak u nových staveb, tak při sanaci existujících domů. „Vnějšími stěnami domu se ztrácí většina energie; proto je zde třeba provést energetickou sanaci, ta ušetří až 50 % topné energie”, říká Wolfgang Setzler, ředitel Odborného Svazu jednotného systému tepelné izolace.
„Dobrá izolace budovy se může občanům, kteří žijí ve vlastních čtyřech stěnách, postarat o dlouhodobou jistotu zásobování a nákladů”, říká Christian Bruch, ředitel Celkového Svazu průmyslu izolačních hmot (GDl).
Stavba nových vlastních domovů se zřetelně zdraží
Hospodářství s realitami však reformu EnEV vehementně odmítá, protože by se tím výrazně zdražilo pořizování nových vlastních domovů a domů pro více rodin. Naproti tomu se zdá problematické, zda by úspory ve spotřebě topné energie vyrovnaly dodatečné náklady. Jisté je jen jedno, říká Gerold Happ, ředitel Svazu vlastníků Dům & Pozemek: „Pro rodiny by bylo ještě těžší realizovat sen o novém vlastním domově.” Zpřísněním EnEV chce Spolková vláda v rámci energetické změny snížit emise kysličníku uhličitého. Plyn vznikající při spalování fosilních paliv je v podezření, že ohřívá klima. „Studie Fraunhoferovy společnosti však popírá, že se silnějším izolováním dá redukovat spotřeba topné energie oproti neizolovaným masivním stavbám”, říká architekt Fischer.
Kromě toho by se izolační materiály vyráběly nákladnými procesy tavení, při nichž je nutný silný proud. „Se svými náklady na EnEV tak Spolková vláda nakonec odporuje svým cílům úspory energie,” říká Fischer.
Vláda dosud ignoruje výsledky
„Před zpřísněním EnEV se nejprve musí shromáždit a vyhodnotit vědecké výsledky,” požaduje Axel Gedaschko, prezident GdW Spolkového svazu německých podniků v oboru bydlení a realit, jejichž 3000 členských podniků spravuje kolem 6 milionů nájemních bytů. „Při tom získané poznatky pak musí natéct do celkových balíků energetické změny.”
Výsledky studie Společnosti Fraunhofer, vypracované již před 27 roky, jsou podepřeny dvěma pozdějšími průzkumy jiných institucí. Jejich výsledky ovšem Spolková vláda dosud ignoruje. Institut Gawos v Hamburku porovnal spotřebu topné energie domů pro více rodin s masivní cihlovou stěnou se spotřebou při dodatečné vnější izolaci pořízené 1984 až 1992.
Výsledek shrnuli vědci Gewos takto: „Domy pro více rodin s neizolovanou masivní zdí vykazují nižší roční spotřebu topiva než budovy s dodatečnou izolací vnější stěny.”
Masivní stěny uchovávají teplo slunečních paprsků
K témuž výsledku došlo též dlouhodobé vyšetřování spotřeby topné energie jednoho izolovaného a jednoho neizolovaného nájemního domu s masivními cihlovými stěnami bytové společnosti v Hannoveru, které provedl Jens Fehrenberg, profesor stavebních konstrukcí na vysoké škole aplikovaných věd v Hildenheimu. V izolovaném domě byla vyšší spotřeba energie. Rovněž Fehrenberg spatřuje příčinu v tom, že cihly uchovávají teplo slunečních paprsků, odevzdávají je z části do vnitřních prostorů a tím předcházejí ztrátám topného tepla. „Dodatečnou vnější izolací se tento účinek ztrácí.”
O co jiného než přilepšení ke kapesnému může jít?
Povšimněte si rozdílných výpovědi vědců a jednotlivých stavebních a revitalizačních firem.
Zatímco vědci argumentují vědecko-technickými a statistickými studiemi, stavební a revitalizační firmy přicházejí s čísly a grafy doslova vycucanými z prstů. Je nasnadě položit si otázku, komu spíše věřit. Vědcům, jimž o nic nejde, neboť těmto z jejich relevantní práce nevyvstávají žádné zisky či jiné výhody? Anebo majitelům a manažerům stavebních a revitalizačních firem, které aby mohly fungovat, musí vykazovat činnost – vydělávat, s čímž často zákonitě musí souviset k činům motivování výborů, kontrolních a revizních komisí, eventuálně jiných úředních funkcí zastupujících společenství vlastníků jednotek bytových domů?
Pokud Vám tato logická úvaha ještě nestačí, pak sami jen tak nezávazně oslovte nikoli majitele a manažery stavebních a revitalizačních firem, nýbrž jejich stavbyvedoucí a jednotlivé dělníky s dlouholetou praxí. Vyražte do terénu. Navštivte technická střední odborná učiliště produkující zedníky, instalatéry, tesaře apod. Zeptejte se kohokoli, kdo nebude mít vidinu milionových zisků, nejlépe svých přátel a známých z oboru. Neptejte se po zisku dychtících otitulovaných vyčůránků, nýbrž skutečných odborníků, kterými nejsou nikdo jiný než vyučení praktikující řemeslníci!
Členka našeho SVJ Jana Velíšková k předraženým zakázkám
Není to jen Odbor SVJ, který s Výborem a KRK SVJ vede informační válku. I mezi Vámi, členy Společenství vlastníků domu Janského/Přecechtělova 2234 – 2240, Praha 5, se najdou spoluvlastníci, jejich partneři, rodinní příslušníci a přátelé, jací se nebojí a veřejně společně s námi vystupují. Zde například uvádíme zprávu paní Jany Velíškové, jejíž partner p. Komárek vlastní řadu nemovitostí a sám má k praktikám různých revitalizátorů a jejich kamarádů co říci (sami jej oslovte).
Zelená úsporám a další dotační podvody Evropské mumie
Projekt Evropské unie zvaný Nová zelená úsporám (stejně tak jako mnohé další) není ničím jiným než standardním podvodem na lidi.
Totiž odkud bere Evropská unie peníze? Od jednotlivých členských států. Odkud berou peníze jednotlivé členské státy? Od bank. Stejně tak jako v konečném důsledku získáváme peníze od bank všichni. Že se ale jedná nejen ze strany oligarchů vlastnících mezinárodní centrální banky o jeden z největších podvodů naší známé historie, ví už málo kdo (jak celý princip funguje, se můžete ve stručnosti dozvědět například z dokumentárního filmu Hnutí Zeitgeist Zeitgeist: Addendum). I když edukace široké veřejnosti postupně roste (například o největším podvodu Spojených států amerických 11. září 2001 zná pravdu již více jak 60 % populace Země).
Princip dotací z Evropské unie je ve stručnosti asi následující: Evropská unie přijde s nabídkou dotací na „revitalizace” domů, avšak za určitých podmínek. Za tyto podmínky je však schovaná celkem primitivní manipulace: „Abyste dosáhli na revitalizaci, musíte toto a nesmíte toto.” Tím je jednoduše vzbuzován dojem naděje v cosi, co ve skutečnosti může nést spíše problémy než pozitiva. Jak je uvedeno, mimo jiné, výše v článcích interpretujících relevantní vědecké a statistické studie (nezávislých odborníků na Evropské unii), zateplování domů nemají rozumnou návratnost, anebo se vysloveně nevyplatí!
V neposlední řadě je nutno podotknout, že celou dobu vycházíme z kvalitních materiálů, respektive kvalitně odvedené práce při „zateplování” domů, které nebude nutné po několika letech vlivem různých potenciálních problémů znovu opravovat! Když se ale podíváme na jiné již „zateplené” domy (viz například 1. ledna 2018 vydaný článek Námět k zamyšlení člena SVJ v.z. Jiřího Duffka ve věci přípravy revitalizace bytového domu Janského/Přecechtělova 2234-2240, Praha 5), můžeme na většině z nich již po několika letech vidět plíseň, rozpad a jiné degradace pramenící právě z nekvalitních materiálů a (záměrně?) neodborně provedené práce. Předpokládáme, že i Vy si jste dobře vědomi kvality byť čehokoli, co si v dnešní uspěchané době pořídíte. Takže jaká asi tak je pravděpodobnost, že zrovna náš bytový dům bude výjimkou? 10 procent? Nejspíše nepočítáte s možností nutných oprav ještě dlouho před koncem eventuálního našeho 25 letého masivního zadlužení, jak zaznělo na 11. shromáždění společenství vlastníků jednotek, že ne?
Takže milí spoluvlastníci, energetická hodnota našeho bytového domu je C, což znamená úsporný stav. (To je přeci úžasné, nebo ne?) Chceme se vážně zadlužit ~80 miliony korun za pouze možné, avšak spíše nepravděpodobné posunutí se z hodnoty C do hodnoty B, neboť stavu A docílit v našem případě nelze? Na rozdíl od jiných bytových domů máme tu výhodu, že jsme „revitalizovat” ještě nezačali.
K praktikám Výboru SVJ členka SVJ Jarmila Svobodová
Před třemi týdny jsme vyzvedli z poštovní schránky dopis další členky SVJ, tentokrát paní Jarmily Svobodové, která se také chtěla k věci vyjádřit.
Informace pro paní I. Janouškovou, paní M. Svobodovou, pana J.Duffka a pana M. Böhma
Nejprve díky paní Janouškové, že mi zaslala link na webové stránky našeho SVJ. Paní Janoušková mi napsala, že 2.1.2019 mluvila s paní Lehkou a bylo jí sděleno, že projekt revitalizace nebyl schválen. Když jsem se v neděli večer ve 20.00 vracela z práce, na nástěnce (i v mé schránce) byl dopis od paní Márie Svobodové, která upozorňovala, že ještě v neděli chodila paní Jana Lehká po bytech a žebrala podpisy pro schválení revitalizace (projektu revitalizace). Volala jsem tedy ještě v neděli večer paní Lehké, ta mi nevzala telefon, pak panu Strnkovi (ten mi telefony nebere) a nakonec panu Kočímu. Ten mi telefon vzal, ptala jsem se ho, jak dopadlo hlasování o projektu revitalizace. Říkal, že nic neví, že jemu se představenstvo nezodpovídá, že se vše dozví v pondělí večer 7.12.2019 na schůzi výboru. V pondělí ráno mi volala paní Lehká, co prý chci, ptala jsem se tedy, jak dopadlo hlasování o projektu revitalizace. Paní Lehká odpověděla, že revitalizace nebude, že to nebylo schváleno. Ptala jsem se tedy, kdy bude další schůze společenství. Paní Lehká řekla, že schůze bude v květnu a že se na ní musí projednat účetní uzávěrka. Nic víc mi paní Lehká nesdělila. Volala jsem v úterý panu Kočímu, ptala jsem se ho, jak dopadlo hlasování. Pan Kočí odpověděl, že se nic nekoná, že revitalizace nebyla schválena. (Ještě dnes na webových stránkách společenství a na nástěnce není žádná zpráva o výsledku hlasování. Paní Lehká řekla, že se
ještě řeší nějaké technické záležitosti. Všimla jsem si, že se něco změnilo na webových stránkách našeho SVJ. Ovšem jaké technické záležitosti – to paní Lehká neřekla.)Zpět k panu Kočímu. Takže jsem se ptala, jestli tedy ta revitalizace definitivně zrušena. Pan Kočí řekl, to že v žádném případě, že možná bude za rok, za dva roky, za tři roky, možná za pět let, že dům nemládne, že ta revitalizace bude ovšem ještě dražší, než byla teď. Že prý lidé, kteří hlasovali pro revitalizaci (to je nějaké nejasné procento vlastníků a naše představenstvo) se budou snažit protlačit revitalizaci na dalších schůzích jako bod programu schůze. Takže myslím, že pro letošní rok zvítězil při hlasování zdravý rozum, ale do budoucna nám hrozí další boj proti nesmyslnému a hroznému zadlužení. Toto píši, aby pan Böhm, pan Duffek, paní Svobodová a paní Janoušková zvážili co nejlepší strategii boje proti této předražené a nesmyslné revitalizaci. Právníci i webové stránky jsou drahá záležitost a náš boj může kvůli lidem, jako je paní Jana Lehká, pan Kočí i celé představenstvo trvat velmi dlouho.
Pan Kočí řekl, že nyní budou vyměňovat okna těm vlastníkům, kteří to nyní chtějí (nevím kolik jich je). Pak prý budou letos dělat schody v Janského ulici, které jsou prý ve špatném stavu. Řekl, že pojedou podle projektu, který byl schválen. Ale na schůzi, která byla nyní se podle paní Jany Lehké měl schvalovat projekt revitalizace, až posléze (jak avizovala) by se schvaloval rozsah revitalizace – co se opravdu bude dělat a co ne. (Původně mi v září paní Jana lehká říkala, že se na této schůzi bude schvalovat rozsah prací při revitalizaci, což na této prosincové schůzi popřela.) Myslím, že pokud hlasování dopadlo proti revitalizaci, že nemohl být schválený ani projekt.
Ještě se zmíním o výměně oken. Volala jsem dnes ráno do firmy Otherm Husinec, která osazovala okna našeho domu v té poslední vlně ještě před privatizací v létě roku 2009 (u mne to konkrétně bylo 1. září). Ve stejný čas měnili okna i u paní Janouškové, jak je to u pana Duffka a paní Svobodové a pana Böhma, to nevím. Mluvila jsem s panem Štěchem (stejný člověk jako v roce 2013, kdy jsem zjišťovala údaje o výměně mých oken), telefon na něj je též stejný – 724 570 061. Ptala jsem se ho na životnost oken osazovaných v roce 2009 u nás v domě. Říkal, že při dobré péči o tato okna mohou bez problému vydržet 30 až 40 let. Pokud se rosí mezi dvojskly dole u rámu asi 2 až 3 cm, tak prý to je normální kvůli vlhkosti vzduchu uvnitř místnost. Pokud by se rosily do výše třeba půl metru, tak je možno skla bez bourání oken vyměnit za nová dvojskla, která vydrží dalších třeba 20 let. Říkala jsem mu, že nás nutí vyměnit v rámci revitalizace celá okna i s rámy za nová trojskla. On říkal, že to je nesmysl, kdo prý vás do toho tlačí. Je prý možnost v rámci pozáručních oprav, že by firma Otherm vyměnila pouze skla (dvojskla za trojskla), bez bourání rámů. Nemohli by to ovšem dělat Ukrajinci, ale odborná okenní firma. Ale že dvojskla stačí i na těch 30 až 40 let. Koeficient prostupu tepla je u dvoujskel k 1,1, u trojskel je koeficient prostupu tepla k 0,7. I tak by bylo možno řešit tepelné úspory.
Ještě k pravdivosti informací, které podávají paní Jana Lehká a pan Kočí. Myslím si, že jsou prolhaní oba. Uvedu příklad z loňského léta. Paní Jana Lehká mi sdělila, že ty okna se musí vybourat a dát tam nová s trojskly. Ptala jsem se jí, co bude s mými okny stávajícími, kde mám i žaluzie za 4 500 Kč. Ona mi řekla, že si tato okna ponechá firma, která bude výměnu oken v našem domě realizovat – jako protihodnotu, že o to budou nová okna levnější. A naše vybouraná okna osadí do jiných staveb. Zde uvedu jen své pochyby, kdo by chtěl při revitalizacích či nějakých stavbách osazovat použitá okna – to je můj názor.
Jarmila Svobodová
K tomuto dopisu si dovolíme poznámku: Tvrzení, že revitalizace bude ještě dražší, než byla teď, je z principu nesmysl. Pokud by se jednalo o názor systémově ekonomického analytika, mohli bychom o tomto s ním alespoň spekulovat. Co je nám ale známo, tak pan Kočí žádným takovým analytikem není.
Nedůvěřuj (nikomu, tzn. ani nám), ale (pr)ověřuj!
Jménem Odboru SVJ na Vás proto apelujeme, přemýšlejte, než slepě odsouhlasíte něco, co Vám je předkládáno někým, kdo buď tomu, o čem hovoří, sám absolutně nerozumí(,) a/nebo může být zapojen do praktik přímo spojených a souvisejících s manipulací a/nebo korupcí, bez které by náš současný socio-ekonomický (monetární) systém ani nemohl fungovat. Pokud možno multidisciplinárně se vzdělávejme a místo volení našich zástupců se sami zapojujme do společenského dění, neboť nikdo jiný, natož politici a úřednicí, za nás nic neudělají. Faktem je, že nemáme politické problémy, nýbrž pouze a zejména technické problémy, které ale nemůže (vy)řešit nikdo jiný než my sami, každý jednotlivec z nás.
Použité zdroje# Časopis STŘECHA 6/2012 |
---|
Článek je do značné míry manipulativní. Předně, je dobré vnímat elementární fyziku a s ní skutečnost, že v zimě, kdy je nutné v bytě či domě udržet teplo, je vnější zdroj v podobě slunečního záření zanedbatelný, zatímco schopnost udržet teplo generované otopným systémem a samotnými obyvateli domácnosti a jejich další činností generujících teploje zcela zásadní. Vnější izolační plášť budov je stabilizátor vnitřního izolovaného prostředí. V zimě udržuje vnitřně generované teplo uvnitř, v létě brání vnějšímu vedru vstoupit dovnitř. Protože teplo se v chladnějším prostředí udržuje v horních vrstvách prostorové atmosféry, je nutné zabránit vhodnou izolací průniku chladu a současně úniku tepla. Teplo nejvíce uniká stropem a proto je třeba izolovat půdní prostory, ať již nadstropní izolací nebo izolací krovů. V dvou a vícepodlažních domech je pak zbytečné izolovat stropy kromě nejvyššího podlaží, ale izolovat podlahy u přízemního podlaží a všude pak plášť budovy. obyvatel přízemního bytu sice v zimě může v duchu žehrat na to, že vytápí vyšší podlaží, ale v létě zase je rád, že jeho byt tato vyšší podlaží ochlazují, protože jeho byt cloní před přímým slunečním zářením, v této době vysoce intenzivním. Proto nikdo nemusí trpět pocitem, že platí cizí tepelnou pohodu. Vnitřní teplota po zaizolování vnějšího pláště našeho domu vzrostla okamžitě v zimě o dva stupně beze změny produkce sekundárního tepla, což umožnilo snížit náklady na ústřední vytápění. Nová izolace stropu horního podlaží pak znamenala další zvýšení vnitřní teploty o dva stupně a opět úsporu nákladů na vytápění. Takže chce to trochu přemýšlet a respektovat fyziku a biologii.
Ohledně plísní v tepelně izolavaných objektech: Za vše může kondenzace vody, tedy pára, a to i tak, která v chladnu vznká vydechováním vhlkého vzduchu z plic. U pasivních domů je proto více než kdekoli jinde nutné rozumně větrat, pokud je plášť i střecha domu uzavřena izolací a nedýchá. Proto jsme použili prodyšný izolační materiál a s krátkým větráním nemáme problém s plísní ani v koupelně (nikde nemáme ventilátory, natož rekuperaci vzduchu, vše se větrá tradičně okny včetně střešních.
Ale ovšemže (viz níže). Nicméně série těchto článků je poněkud o jiném tématu a nikoli o pasivních domech. O tématu zájmu našeho Výboru SVJ a Kontrolní a revizní komise masivně předlužit naše SVJ částkou necelých 80 milionů korun, viz série, což se podařilo pro tento okamžik zastavit. Je třeba číst a dočítat vše a vnímat souvislosti (viz celá série článků).
Například souvislost s
není ve věci plísní uvnitř jednotlivých bytů, nýbrž vnějších fasád domů.
K ale ovšemže (viz výše), mám-li to dát do souvislosti s druhým odstavcem této své reakce, mohu jen poděkovat a potvrdit Vaše obecná slova v této věci. Jak jsem uvedl, náš dům a drtivá většina jednotlivých bytů v něm (neřeším dílčí stavební chyby způsobující různé netěsnosti, jež začínají být nyní Výborem SVJ řešeny výměnou nebo opravou oken), má stávající izolační vlastnosti dobré. Přesně se děje to (a to i občas mně, když po delší dobu nevětrám a/nebo nepoužiji např. tzv. „mikroventilaci”), že se objeví plíseň v některých rozích, což je způsobeno zejména právě onou kondenzací. Někteří zdejší vlastníci zkrátka dosud nevědí (nikdo jim to neřekl, …), že když se doma „zabední”, může se objevit za nedlouho plíseň. Toto je ale snadno řešitelné právě větráním, anebo třeba pořízením odvlhčovače [2] [3]; rozhodně ale kvůli tomu nepůjdu do masivního předlužení SVJ sumou 80 milionů korun.
Nikdo Vaše tvrzení, které je obecného charakteru, nezpochybňuje. U nikterak neizolovaných nebo nedostatečně izolovaných domů může být kvalitní zaizolování logickým východiskem. Fyzika a biologie jako součást přírodních zákonů hovoří samozřejmě jasně. Ovšem tento článek opatřený o tématický komentář patří do série článků reagujících na zájem našeho Výboru SVJ a kontrolní a revizní komise masivně předlužit naše SVJ úvěrem v částce necelých 80 milionů korun a obzvlášť v době a situaci, kdy to zdaleka není v našem případě potřeba, natož snad nutné. Pro pochopení souvislostí je nutno si sérii projít celou. Takže to chce dočítat články do konce, trochu přemýšlet a respektovat tématické zařazení a posloupnost.
Do názorové války ve věci smyslu izolací obecně se můžete pustit s místopředsedou OSMD Robertem Axamitem a předsedou OSMD Tomislavem Šimečkem na jejich území. Tito vzhledem ke svému členství (předsednictvu) v Občanském sdružení majitelů domů v ČR, z.s. a vydávání časopisu Střecha patrně budou jako lidé, kteří se tím odborněji zabývají vědět, o čem hovoří. Jak uvádím výše, nutno je dané argumenty vždy spojovat s konkrétní situací toho kterého domu, resp. SVJ. Pokud to shrnu, náš bytový dům má izolační vlastnosti dobré, v našem případě se taková investice zdaleka nevyplatí.