„Investice do energetických úspor nemají rozumnou návratnost” Tomislav Šimeček, předseda OSMD
„Investice do energetických úspor nemají rozumnou návratnost”, interpretuje prostřednictvím čísla 1/2013 časopisu STŘECHA s poukazy na technické a statistické studie Občanské sdružení majitelů domů v ČR.
| UPOZORNĚNÍ: TENTO ČLÁNEK TÝKAJÍCÍ SE SPOLEČENSTVÍ VLASTNÍKŮ DOMU JANSKÉHO/PŘECECHTĚLOVA 2234 – 2240, PRAHA 5 JE, CO BY VEŘEJNÉ VYJÁDŘENÍ OSOBNÍCH POSTOJŮ, NÁZORŮ A ZKUŠENOSTÍ NĚKTERÝCH JEHO ČLENŮ NESOUHLASÍCÍCH S MNOHÝMI AKTIVITAMI, ROZHODNUTÍMI A NÁVRHY VÝBORU A KONTROLNÍ A REVIZNÍ KOMISE DANÉHO SPOLEČENSTVÍ VLASTNÍKŮ DOMU, URČEN ZEJMÉNA JEHO ČLENŮM. DĚKUJEME ZA POCHOPENÍ. |
|---|
Předseda OSMD RNDr. Tomislav Šimeček
Na stránkách Evropského účetního dvora jsme nalezli následující tiskovou zprávu, která plně potvrzuje naše stanovisko, že honba za Evropskou unií vynucovanými energetickými úsporami pod pohrůžkou různých pokut je zcela kontraproduktivní, pokud není korigována analýzou návratnosti vynaložených prostředků, a to i u státem podporovaných projektů. Jednou z takto vynucovaných aktivit, které přinášejí jen ztráty bez jakéhokoliv užitku, je povinnost majitelů opatřovat si štítky energetické účinnosti u starších domů, která jen zajišťuje bohatou obživu zbytečných energetických auditorů.
Text byl přetisknut z webu eca.europa.eu:
Poznámka z časopisu STŘECHA 1/2013
Zvláštní zprávy Evropského účetního dvora jsou zveřejňovány v průběhu celého roku a uvádějí výsledky vybraných auditů konkrétních oblastí rozpočtu EU či témat z oblasti správy a řízení. V této zvláštní zprávě (č. 21/2012) s názvem „Nákladová efektivita investic do energetické účinnosti v rámci politiky soudržnosti” se posuzuje, zda byly investice do energetické účinnosti financované v rámci politiky soudržnosti nákladově efektivní. Při hledání odpovědi na tuto otázku Účetní dvůr zkoumal, zda 1) byly pro plánování a financování nastaveny vhodné podmínky tak, aby byla zajištěna nákladová efektivita investic do energetické účinnosti, a zda 2) projekty energetické účinnosti veřejných budov byly nákladově efektivní.
Audit proběhl v České republice, Itálii a Litvě, což jsou státy, které z Fondu soudržnosti a Evropského fondu pro regionální rozvoj získaly na opatření energetické účinnosti v programovém období 2007-2013 největší příspěvky a do roku 2009 také přidělily na projekty v této oblasti největší částky. V rámci auditu se prověřovaly čtyři operační programy a vzorek 24 investičních projektů týkajících se energetické účinnosti ve veřejných budovách.
Při auditu se dospělo k závěru, že pro plánování a financování nebyly nastaveny vhodné podmínky, které by zajišťovaly nákladovou efektivitu investic do energetické účinnosti a že kontrolované projekty týkající se energetické účinnosti ve veřejných budovách nebyly nákladově efektivní. Důvodem byla skutečnost, že u kontrolovaných operačních programů chybělo patřičné posouzení potřeb, které by umožnilo určit, v kterých konkrétních odvětvích by bylo možné dosáhnout úspor energie a jak toho docílit nákladově efektivním způsobem, a zdůvodnit tak zvolená opatření a s nimi související náklady.
Koncept nákladové efektivity, neboli nejlepší vztah mezi použitými prostředky a dosaženými výsledky, nebyl pro členské státy při přidělování finančních prostředků na opatření energetické účinnosti a konkrétní projekty rozhodujícím kritériem. Nákladovou efektivitu neposuzovala ani Komise před schválením operačních programů.
Přestože se u kontrolovaných projektů realizovaly plánované hmotné výstupy jako např. výměna oken a dveří nebo zateplení fasády a střechy, náklady na ně byly v poměru k možné úspoře energie vysoké. Potřeba renovovat veřejné budovy byla důležitějším kritériem než energetická účinnost. Ačkoliv se kontrolované projekty zaměřovaly na úsporu energie a zvýšení komfortu, výsledný poměr mezi energetickými úsporami a investičními náklady nebyl dobrý. Průměrná doba návratnosti investic byla přibližně 50 let, což je vzhledem k životnosti renovovaných prvků budov i budov samotných příliš dlouho.
Energetické audity buď nebyly povinné (Itálie, Litva), anebo pokud se vyžadovaly (Česká republika), investiční varianty doporučené energetickým auditorem byly až příliš nákladné. V 18 z 24 kontrolovaných projektů nebylo lze skutečné úspory energie ověřit, protože se spolehlivě neměřily.
Pro zlepšení investic do energetické účinnosti Účetní dvůr Komisi doporučuje, aby financování opatření energetické účinnosti v rámci politiky soudržnosti podmínila patřičným posouzením potřeb, pravidelným monitorováním a používáním srovnatelných ukazatelů výkonnosti a také uplatňováním transparentních kritérií pro výběr projektů a standardních investičních nákladů na jednotku ušetřené energie při maximální přijatelné prosté době návratnosti.
Kontaktní osoba: Aidas Palubinskas tiskový mluvčí Evropský účetní dvůr
tel.: +352 4398 45410, mobil: +352 621 552224, eml.: press@eca.europa.eu
www.eca.europa.eu Twitter: @EUAuditorsECA
Použité zdroje |
|---|
Související odkazy# Všechny zveřejněné články v kategorii SVJ (řazený seznam) |
|---|
