Protiprávní omezení osobní svobody Pavla Hlávky 28. října 2016 v Praze

29.10.2016, 18:3008.10.2023, 09:29 Martin Mojmír 45875Kauzy pod okulárem, Spravedlnost a lidská práva, Zmrdi a vohnouti

Protiprávní omezení osobní svobody zakladatele Svobodného vysílače CS Pavla Hlávky, nevzdělanost a nezákonné jednání pražských městských strážníků 28. října 2016 v Praze na Staroměstském náměstí před nejméně padesátkou očitých svědků. Zveřejňujeme důkazní materiály včetně uvedení věcí na pravou míru.

Videozáznam ze „strážnické akce“

Pochybení strážníků městské policie

Budeme si citovat konkrétní paragrafy, odstavce a písmena Zákona č. 553/1991 Sb. – Zákon České národní rady o obecní policii, kterého se záležitost, minimálně podle tvrzení strážníků městské policie, týkala a podle kterého městští strážníci jednoduše nejednali.

Povinnosti strážníků

Zákon č. 553/1991 Sb. – Zákon České národní rady o obecní policii

Povinnosti strážníků
§ 6 (1) Při provádění zákroků a úkonů k plnění úkolů obecní policie je strážník povinen dbát cti, vážnosti a důstojnosti osob i své vlastní a nepřipustit, aby osobám v souvislosti s touto činností vznikla bezdůvodná újma a případný zásah do jejich práv a svobod překročil míru nezbytnou k dosažení účelu sledovaného zákrokem nebo úkonem.

Jak můžeme vidět ve videu, strážníci nedbali jak cti, vážnosti a důstojnosti osoby, kterou (až později správně na náš popud) vyzvali a následně také napadli / omezili na svobodě (viz níže), tak zejména cti, vážnosti a důstojnosti své vlastní, jakožto cti, vážnosti a důstojnosti obecní policie jako takové, ačkoli je tato k smíchu či pláči, zejména pro svoji nevzdělanost, již léta (prokáže poměrně dobře fakty např. MikeJePan ve své YouTube tvorbě).

Zákon č. 553/1991 Sb. – Zákon České národní rady o obecní policii

Povinnosti strážníků
§ 6 (2) Strážník je povinen poučit osoby o jejich právech, provádí-li podle tohoto zákona zákrok nebo úkon spojený se zásahem do jejich práv nebo svobod, pokud to povaha a okolnosti zákroku nebo úkonu dovolují; v opačném případě je poučí okamžitě, jakmile to okolnosti dovolí.

Strážníci městské policie osobu omezovanou a omezenou na osobní svobodě, zásahem do jejích práv a svobod, o jejích právech podle § 553 Zákona o policii, na který se obraceli a podle kterého dle svých slov jednali, nepoučili, ačkoli, po delší době na výzvu, osoba od nich vysvětlení (nebo poučení) zavčasu a opakovaně požadovala (a nemusela požadovat, strážníci tak měli učinit sami od sebe).

Zákon č. 553/1991 Sb. – Zákon České národní rady o obecní policii

Povinnosti strážníků
§ 7 (4) Strážník je při provádění zákroku povinen, pokud to povaha a okolnosti zákroku dovolují, použít odpovídající výzvy. Pokud to povaha zákroku dovoluje, použije strážník před výzvou slov „jménem zákona“

Jak můžeme ve videu vidět, strážníci městské policie zprvu výzvy slovy „jménem zákona“ nepoužili a nepoužívali a když jsme jim sdělili, že jednají chybně (čas videa 03:08), trvali na svých tvrzeních. O nutnosti použití výzvy „jménem zákona“ jsme je tedy museli poučit až my, jinak o tom nevěděli. V čase 03:36 strážník opakuje, že vyzval osobu k prokázání totožnosti, což ale, minimálně do té doby, nebylo v souladu se Zákonem č. 553/1991 Sb., na který se obraceli.

Zákon č. 553/1991 Sb. – Zákon České národní rady o obecní policii

Povinnosti strážníků
§ 7 (5) Každý je povinen uposlechnout výzvy zakročujícího strážníka.

Ano, pokud tento jedná v souladu se zákonem.

Naopak tvrdíme, že strážník městské policie mohl a měl využít Zákon č. 553/1991 Sb. – Zákon České národní rady o obecní policii.

Zákon č. 553/1991 Sb. – Zákon České národní rady o obecní policii

Povinnosti strážníků
§ 8 (1) Strážník není povinen provést zákrok nebo úkon k plnění úkolů podle tohoto nebo zvláštního zákona, jestliže
b) k jeho provedení nebyl odborně vyškolen ani vycvičen a povaha zákroku takové odborné vyškolení nebo vycvičení vyžaduje, nebo
c) je zřejmé, že zákrok nebo úkon nemůže úspěšně dokončit.

Což se stalo – strážníci městské policie byli prokazatelně nevzdělaní (nebyli odborně vyškoleni ani vycvičeni) a zákrok tedy nemohli úspěšně dokončit.

Oprávnění strážníků

Zákon č. 553/1991 Sb. – Zákon České národní rady o obecní policii

Oprávnění strážníků
§ 11 (4) Vysvětlení může odepřít pouze osoba, která by jím sobě, svému příbuznému v pokolení přímém, svému sourozenci, osvojiteli, osvojenci, manželu nebo druhu anebo jiným osobám v poměru rodinném nebo obdobném, jejichž újmu by právem pociťovala jako vlastní, způsobila nebezpečí trestního stíhání nebo nebezpečí postihu za přestupek.

Pavel Hlávka se odmítal se strážníky bavit, neboť, ačkoli to ve videu nezaznělo, by mohl podáním vysvětlení sobě a svému příteli Zdeňku Ponertovi, jehož újmu by pociťoval jako vlastní, způsobit nebezpečí postihu za přestupek, který se strážníci městské policie pokoušeli svým názorem (názor ve většině případů znamená nedostatek informací, což v tomto konkrétním případě prezentovalo pouze nedostatečné vzdělání onoho strážníka), jak ve videu zaznělo, Zdeňkovi Ponertovi vnutit a který tento jejich názor, naštěstí, nepodepsal, neboť by svým podpisem s ním v podstatě souhlasil (viz například kauza Městská policie města Vrchlabí ignoruje pravidla silničního provozu, botičkuje auta na volných parkovištích, o které jsme nedávno psali a která je dosud stále v běhu).

Zákon č. 553/1991 Sb. – Zákon České národní rady o obecní policii

Oprávnění strážníků
§ 11 (6) Strážník je povinen osobu předem poučit o možnosti odepřít vysvětlení podle odstavců 4 a 5.

Tuto povinnost, jak je ve videu vidět, strážníci městské policie nesplnili.

Zákon č. 553/1991 Sb. – Zákon České národní rady o obecní policii

Oprávnění strážníků
§ 12 (2) Strážník je oprávněn vyzvat osobu, aby prokázala svoji totožnost,
a) jde-li o osobu, vůči které provádí úkon k plnění úkolů obecní policie,
b) jde-li o osobu podezřelou ze spáchání trestného činu nebo přestupku či jiného správního deliktu,
c) jde-li o osobu, od níž bude třeba požadovat vysvětlení (§ 11),
d) jde-li o osobu, která odpovídá popisu osoby hledané policií nebo osoby pohřešované,
e) na žádost jiné osoby, jestliže tato osoba má na zjištění totožnosti právní zájem,
f) jde-li o osobu, která žádá o prokázání totožnosti podle písmena e),
g) jde-li o osobu, která oznamuje podezření ze spáchání trestného činu, přestupku nebo jiného správního deliktu.

Nic z tohoto, jak můžeme ve videu vidět, nebylo zprvu naplněno. Naplněn byl bod a) až v době, kdy městští strážníci konečně použili výzvu slovy „jménem zákona“, kdy na tuto svoji povinnost museli být až upozorněni. Přes to zde platí body výše, kdy osoba podat vysvětlení nemusela, strážníci zde pouze, díky sdělení oné výzvy, nabyli oprávnění použití písmene a).

Donucovací prostředky

Zákon č. 553/1991 Sb. – Zákon České národní rady o obecní policii

Donucovací prostředky
§ 18 (2) Donucovací prostředky je strážník oprávněn použít v zájmu ochrany bezpečnosti jiné osoby nebo své vlastní, majetku nebo k zabránění výtržnosti, rvačce nebo jinému jednání, jímž je vážně narušován veřejný pořádek.

Jelikož veřejný pořádek nebyl narušován, neměli strážníci městské policie oprávnění použít donucovacích prostředků, konkrétně § 18 (1) a) hmaty, chvaty a záchvaty (započal strážník zezadu v čase 07:25). Ledaže by bylo za veřejné narušování pořádku považováno veřejné narušování pořádku samotnými strážníky…

Zákon č. 553/1991 Sb. – Zákon České národní rady o obecní policii

Donucovací prostředky
§ 18 (3) Před použitím donucovacích prostředků podle odstavce 1 písm. a) až g) je strážník povinen vyzvat osobu, proti které zakročuje, aby upustila od protiprávního jednání slovy „jménem zákona“ s výstrahou, že bude použito donucovacích prostředků podle odstavce 1 písm. a) až g); to neplatí, je-li ohrožen jeho život nebo zdraví anebo život nebo zdraví jiné osoby a zákrok nesnese odkladu.

Strážníci použili výstrahu, ačkoli nebyl ohrožen život nebo zdraví žádné osoby, zákrok snesl odkladu, osoba nebyla nebezpečná, pouze stála nebo se mírně pohybovala na místě, dokud ji strážníci fyzicky nenapadli a neomezili na svobodě.

Tolik k Zákonu č. 553/1991 Sb. Zákon České národní rady o obecní policii.

Principy a rozbor

Nyní se přesuneme k principům, které ve videu zazněly, ale někteří čtenáři / diskutující by je mohli, především pro svoji nepozornost a/nebo nedomýšlivost, použít jako protiargument. Upozorňujeme, že na dotazy či poznámky, o kterých je psáno v tomto článku, nebudeme reagovat a pouze odkážeme na jeho znovupřečtení:

V čase videa 00:32 strážník městské policie sděluje svůj názor na věc, ačkoli názory nejsou a neměly by být předmětem úředního jednání, neboť mít názor ve většině případů znamená nemít k dané záležitosti dostatek informací, popřípadě být ve věci nedostatečně vzdělán, popřípadě být nevzdělán zcela.

V čase 01:17 Zdeněk Ponert informuje strážnici městské policie, že „už skončil“.

V čase 01:30 strážnice městské policie poučuje Pavla Hlávku o tom, co je a není slušné – konkrétně o skákání do řeči. Toto sdělení je nicméně pokrytecké, neboť Zdeňku Ponertovi a přítomným osobám u jeho petičního stánku přišli skákat do řeči právě strážníci. Pavel Hlávka se pouze přizpůsobil strážnickým mravům.

V čase 02:12 strážník městské policie opět poučuje, co je a není slušné, konkrétně o skákání do řeči, přitom v čase 01:17 jasně Zdeněk Ponert strážníky městské policie informoval, že (s diskusí) skončil a nyní opakuje, že se s nimi už nemá o čem bavit (Pavel Hlávka na místě potvrzuje, že to slyšel).

V čase videa 03:22 se opět dotazuje strážník městské policie, zda jej necháme mluvit, anebo mu budeme skákat do řeči, přičemž jsou to právě strážníci městské policie, kdož původně (před zahájením natáčení) přišli skákat lidem do řeči. Navíc bylo z naší strany vhodné poučit strážníka městské policie o jeho povinnostech, když něco požaduje, aby mohl vůbec v rámci zákona hovořit či jednat. Strážník trvá na tom, že mluví správně, čímž prokazuje svoji nevzdělanost, neboť ani po našem informování, že je povinen nás vyzvat „jménem zákona“, tuto svoji povinnost nesplnil. Pavel Hlávka se tedy správně zeptal, na jakém základě po něm chtějí prokázat totožnost, když dosud nikoho strážníci podle zákona k doložení totožnosti nevyzvali.

V čase 04:53 konečně strážník městské policie použil sousloví „jménem zákona“ nutné pro zahájení úředního jednání.

Mnohé následně, po použití „jménem zákona,“ mohlo být správně, nicméně nebyla použita další povinná poučení (viz výše), která je povinen strážník městské policie sdělit, tedy neměl na mnohé své jednání a konání právo ani nadále.

Následně byla volána státní policie, aby nám pomohla a chránila nás proti nevzdělaným a agresivním městským strážníkům, ovšem tato je místo toho podpořila a jak je vidět, protestujícím lidem se přímo do očí vysmívala. Strážníci městské policie se rozhodli věc ještě před příjezdem státní policie „vyřešit“ tím, že Pavla Hlávku rychle spacifikují, a to aby se patrně a evidentně poté právě státní policisté na nic neptali, rovnou Pavla Hlávku napomohli naložit a věc bez diskuse uzavřeli. Pavel Hlávka byl násilím strážníků městské policie a následně policie státní předveden k výslechu do Bartolomějské ulice v Praze, ke strávil tři hodiny, aby jej, dle jeho slov, následně bez jediného slůvka či omluvy a vysvětlení opět pustili. Osobně jsem na něj nejméně hodinu čekal před vstupem na stanici.

Porušení zákona na ochranu osobních údajů

Závěrem další neméně důležité pochybení strážníka městské policie!

Ve videu je po dost dlouhou dobu vidět rozmazaná část obrazu. Za rozmazáním je k veřejnosti čitelně otočený vyplněný protokol strážníky obsahující osobní údaje Zdeňka Ponerta, jako jsou jméno s příjmením, adresa trvalého pobytu a zejména jeho celé rodné číslo. Strážník městské policie tak po celou dobu tyto osobní údaje ukazoval veřejnosti, nás nechával je natáčet, čímž se dopustil jako úřední osoba porušení Zákona č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů.

Otevřená diskuse

Otevřené diskuse můžete využít jak pod tímto článkem, tak v našem společném fóru, kde jsou zároveň odkazy na příklady dalších pochybení městské policie.

Aktualizace 29.10.2016, 22:45

„Policie nesmí žádat předložení dokladů, aniž by pro to měla zákonný důvod. Vyplývá to z rozhodnutí Krajského soudu v Brně v případu právničky Zuzany Candiglioty, která se ve vlaku odmítla legitimovat, a strávila proto dvě hodiny na služebně. Soudce jednání policie označil za nezákonné. Jihomoravská policie již podala kasační stížnost, informuje IDNES.CZ. Zdá se tedy, že Pavel Hlávka na místě skutečně absolutně věděl, co říká, čímž doplnil drobnou mezeru ve vzdělání v této věci i nám. O faktum požádáme server IDNES.CZ, popřípadě přímo právničku.

Zítra ve 13:00 hodin se osobně setkáme se Zdeňkem Ponertem, se kterým jsme dnes telefonicky hovořili o sepsání stížnosti a trestního oznámení a pokusím se jej zároveň přesvědčit, aby, kromě tohoto, podal vyloženě na strážníky městské policie žalobu, neboť jak víme z praxe, stížnosti se shazují ze stolu a trestní oznámení, co by případy, odkládají. Při podávání žaloby však bude třeba služeb advokáta. O průběhu záležitosti budeme samozřejmě průběžně informovat.

Aktualizace 30.10.2016, 01:45

Zdá se, že se jedná o známé firmy. Ing. Holubec a paní Makalová mají v bezdůvodném zadržování lidí evidentně zálibu. Jakoby toho veřejného (sebe)ponižování za sebou neměli dost. Známý YouTuber MikeJePan, mimo jiné, sem tam upozorňuje na protiprávní až stupidní jednání mnohých strážníků městské policie, na čemž se dá, jak je vidět z jeho evidentně úspěšné podnikatelské činnosti, postavit poměrně funkční a jistě i výnosný byznys. Nakonec proč ne, když to jde?