Zákon nutné variety

09.07.2023, 23:0015.12.2023, 00:12 Externí autor 5358Hnutí Zeitgeist ČR, Věda a vzdělání

Zákon nutné variety (Ashbyho zákon) není veřejnosti obecně znám. To z důvodu selhávajícího vzdělávacího systému, resp. neochoty většiny probudit se z tržního snu. Lidé zkrátka vědí jen to, co je jim dovoleno vědět. Naším záměrem je, abychom si začali více všímat věcí kolem sebe a přemýšleli, za jakých podmínek fungují a za jakých selhávají. Totiž pochopení tohoto zákona je klíčové pro návrh udržitelné společnosti.

Historie

V 50. letech 20. století byla věda na rozcestí, protože dosud zkoumala systémy, jež jsou vnitřně jednoduché, anebo mohou být rozčleněny na jednotlivé složky. Do té doby věda uznávala dogma „měňte činitele jednoho po druhém”, což ve složitějších systémech nelze. Vědci si to uvědomili ve dvacátých letech na pokusech Ronalda Fishera se zemědělskou půdou. Půdní systémy jsou natolik dynamické a vzájemně pospojované vnitřními vztahy, že změna jednoho činitele se okamžitě objeví jako příčina vyvolávající změny velmi mnoha dalších činitelů. Takže relativně do nedávné doby se věda snažila studiu takových systémů vyhnout a soustřeďovala se na systémy redukovatelné.

William Ross Ashby byl britský psychiatr, patolog, biochemik a průlomový vědec. Zabýval se kybernetikou a studiem komplexních systémů. V roce 1953 se proslavil definováním zákona nutné variety neboli zákona potřebné rozmanitosti. Jedná se o jediný přírodní zákon objevený kybernetikou.

Zákon nutné variety

Formulace může být následující:

Má-li být systém stabilní, pak počet stavů jeho řídicího mechanismu musí být větší nebo roven počtu stavů systému, který je tímto mechanismem regulován, neboli rozmanitost regulátoru musí být větší nebo rovna rozmanitosti systému. Jinými slovy: Varieta regulátoru musí být větší nebo rovna varietě regulovaného systému.

Takže pouze varieta může kompenzovat varietu. To znamená, že při aktivní regulaci může rozmanitosti čelit pouze rozmanitost. Tento princip vede intuitivně k závěru, že regulátor musí disponovat značnou varietou stavů, aby mohl dodat poměrně malou varietu na výstup pro hlavní proměnné systému. Jak víme, počet poruch, kterým může být systém vystaven, je prakticky nekonečný. Musíme tedy vždy usilovat o to, abychom maximalizovali vnitřní rozmanitost (varietu) regulátoru, aby byl optimálně připraven na jakoukoliv předvídatelnou i nepředvídatelnou okolnost.

Tento základní systémový zákon v podstatě říká, že abychom porozuměli systému, musíme porozumět všem jeho stavům a musíme mít procesy řízení, jež dokážou správně reagovat na všechny tyto stavy, jelikož pouze rozmanitost může regulovat rozmanitost. Pouze dodržení tohoto principu může vést k dynamické rovnováze jakéhokoli systému a tedy k jeho životaschopnosti.

Pro kybernetiku byla Asbyho myšlenka objevná a užitečná. Dokázala totiž oddělit varietu regulátoru od variety regulovaného systému. U živých organizmů se tyto variety vždy vyvíjí pospolu a tvoří jednu celistvou varietu.

Příklady

Aplikace na řízení křižovatky

Představme si policistu řídícího křižovatku při opravdu silném provozu. Auta nacházející se za rohem budovy policista nevidí a tím pádem nemá kompletní informaci k optimální regulaci, což znamená, že varieta regulátoru (policistu) je menší než varieta regulovaného systému (křižovatka s automobily) a může dojít k dopravní zácpě. Samotná varieta systému v dané lokaci (křižovatka s automobily) je tedy vyšší než varieta regulátoru (policisty).

Aplikace na socioekonomický systém

Pokud společenství nedisponuje dostatečnou varietou ve formě znalostí, dovedností, zkušeností, vědy, výzkumu, obraných schopností a podobně, historicky zaniká. Samozřejmě že nestačí mít jenom tyto možnosti a schopnosti; pokud jsme z nějakého důvodu závislí na subsystému, jenž nás nestimuluje tyto možnosti a schopnosti využívat, ale spíše nás stimuluje k opaku, pak je to podobné, jako bychom tento potenciál vůbec neměli. Toto je vrozená vlastnost tržního systému a také jeden z klíčových důvodů jeho nevyhnutelného selhání.