Je Hello bank! skutečně bankou, která myslí na lidi, nebo není všechno zlato, co se třpytí?

„Chytrá, jednoduchá a hlavně lidská. Taková je Hello bank! Chceme být maximálně online a tak si u nás můžete skoro všechno zařídit z pohodlí svého domova. Své peníze máte s námi pod kontrolou. Kdykoli a kdekoli. Poznejte nás.” Takový je slogan Hello bank! Je to ale skutečně tak, jak banka tvrdí? Vydali jsme se ji tedy poznat.

Komerční banner 770x100px (pro více informací, jak na DuchDoby.CZ inzerovat, klikněte SEM)

Následování cesty poznání

Za onou cestou poznání jsme se vydali dnes po na internetu zobrazení reklamy konkurenční Equa bank prezentující v médiích novou úrokovou sazbu až 1,2 % v rámci svého finančního produktu Spořící účet HIT. Důvod je jednoduchý – prostě těch pár šušňů, které máme, chceme alespoň trošku „hodnotit”, když už nás monetární systém doslova škube o inflaci (k dnešnímu dni 3 %). Nakonec jsme však setrvali u Creditas s % až 1,3. Proč? Protože Equa bank je na tom s nabídnou hůře než zmíněná banka Creditas, kde máme dosavadně „své” úspory uložené, a protože v Hello bank! nám nebyla služba poskytnuta, respektive umožněno úspěšné dokončení její aktivace.

Ne poprvé jsme se setkali s možností založení bankovní služby online. Prvně tomu tak nastalo před asi deseti lety. Tehdy jsme ale ještě nepřišli do styku s podle našeho názoru ze strany bank nedodržováním zákonů.

Při zakládání služby u Hello bank! nás čeká poměrně standardní postup vyplnění některých osobních údajů. Těmi jsou kromě jména a příjmení státní příslušnost, rodné číslo, číslo mobilního telefonu a e-mail. Plus samozřejmě potvrzení souhlasu s „Informací o zpracování osobních údajů a o ochraně bankovního tajemství” (která už tak se nám příliš nelíbila – přečtěte si sami). Kde jsou ale naše osobní údaje v dnešní době skutečně v bezpečí?

Všimněte si informace „ZALOŽENÍ SPOŘÍCÍHO ÚČTU ZA 5 MINUT”, v závěru článku se k tomu vrátíme!

Následuje adresa trvalého pobytu, tj. město, ulice, číslo popisné a orientační atd. včetně dotazů, zda jsme, nebo nejsme politicky exponovanou osobou, občanem nebo rezidentem Spojených států amerických a daňovým rezidentem pouze v České republice. V pořádku, jdeme na dokončení online.

V tuto chvíli je nám odeslána SMS s kódem pro potvrzení a následně také informativní mail o úspěšném vytvoření účtu. Výtečně, jdeme se tedy poprvé přihlásit do internetového bankovnictví Hello bank! Úspěšně založíme název účtu a heslo, přihlásíme se a ouha, jsme v koncích. Banka po nás totiž nyní požaduje nahrání dvou dokladů totožnosti, dokladu o existenci stávajícího účtu u jiné banky a podepsání smlouvy SMS podpisem.

Zda zašleme kopie svých osobních dokladů, či nikoli, je čistě na našem rozhodnutí. Pamatuje na to totiž Zákon č. 328/1999 Sb. (Zákon o občanských průkazech) a to konkrétně § 15a (2): „Je zakázáno pořizovat jakýmikoliv prostředky kopie občanského průkazu bez prokazatelného souhlasu občana, kterému byl občanský průkaz vydán, pokud zvláštní zákon nebo mezinárodní smlouva, kterou je Česká republika vázána, nestanoví jinak.“ No a protože si nepřejeme, aby měla banka a potenciálně desítky až stovky jejích zaměstnanců přístup k našim dokladům totožnosti (osobním údajům), volíme telefonát na linku 257 080 080, abychom se poradili, jakým způsobem vše dokončit bez nutnosti skenování a zasílání těchto dokladů.

Na telefonické lince se ještě před spojením s nějakým živým produktem reprodukčního ústrojí člověka dozvídáme, že si s naším dovolením banka hovor nahraje a uloží. Absolutně bez možnosti toto odmítnout odpovídáme automatu slovem „nápodobně“, čímž bance vracíme úder (také nemůže naše nahrání odmítnout, stejně jako jsme tak nemohli učinit my) a pokračujeme k telefonické opěrátorce. Tedy ještě před spojením s doslechem pro nás vtipného dovětku: „…ale nebojte se, Vaše osobní údaje i bankovní tajemství jsou u nás v bezpečí…“ Tak určitěé…

Po spojení s opěrátorkou tuto přesně informujeme o stavu věci. O našem zakládání účtu a nemožnosti dokončení aktivace bez nutnosti odeslat kopie dvou dokladů totožnosti. Máme zájem a tážeme se, zda je možné místo odeslání kopií (skenů) těchto dokladů učinit na některé z poboček jejich opis. Po chvilce ticha je nám odpovězeno, že toto možné není, že naskenování dokladů totožnosti je potřeba, což je ideální příležitostí informovat prostřednictvím opěrátorky banku o v tom případě porušování Zákona č. 328/1999 Sb. (Zákon o občanských průkazech). Opěrátorka bez jakékoli snahy věc řešit konstruktivně a pro banku reprezentativně reaguje, že se řídí zákonem o bankách (neuvádí konkrétně jakými paragrafy), načež obratem kontrujeme, že ale zde hovoříme o Zákonu o občanských průkazech. Poslední odpovědí opěrátorky před ukončením hovoru tak jsou slova, že tomu rozumí, avšak i přes to, pokud nebudou mít k dispozici kopii občanského průkazu, nemohou službu zřídit. „Jasně, čili je to v rozporu se zákonem. Dobře, tak já Vám děkuju za informace, to je všechno. Na slyšenou,“ končíme těmito slovy hovor.
 

Založení spořícího účtu za 5 minut?

No a tímto naše přímá zkušenost s Hello bank! v podstatě končí. Ještě ale před tím, něž celou věc uzavřeme, vzneseme dotaz na Úřad pro ochranu osobních údajů, aby se nám k tomu tento přinejmenším vyjádřil. Vy se každopádně rozhodněte, zda Vám stojí za to spolupracovat s bankou, která takto jedná a zda Vám přijde rovněž normální nepřímo vyzývat k nečtení informací o zpracování osobních údajů a o ochraně bankovního tajemství, rámcových smluv, smluv ke spořícím účtům, čestných prohlášení fyzických osob apod., protože pouze tehdy je možné založení spořícího účtu za 5 minut, jak se nám Hello bank! snaží tvrdit a co naznačujeme v tabulce s modře podbarveným písmem výše. Nevíme, co si o tom myslíte Vy, ale podle našeho názoru smlouvy nečte snad jen naprostý idiot.
 

Použité zdroje Obrázky: hellobank.cz