Kapičky pravdy 1 – pravda a lež

Pravda

je tím, čím je. Tryská ze samotné podstaty všeho. Je životodárným dechem Existence, nevysychajícím pramenem poznání a moudrosti, etiky a vyšších principů mravních, harmonie a porozumění. Pravda je Bůh a Bůh je Pravdou – tou nejvyšší.

Pravda je světlem Vědomí a vědomím Světla. Neboť kde proudí světlo pravdy vědomím, stává se člověk vědomým a vědomí pravdy života jeho svědomím. Pravda je tedy živou vodou vědomí a také svědomí – jednotlivců i celých národů. Pravdu vůbec nezajímá zisk, kariéra, moc, politika ani náboženství, jsou pro ni jen bezcennou přítěží.

Slova a věty obsahují tolik pravdy, nakolik zůstávají věrné nejvnitřnější podstatě toho, co popisují. Čím vyšší pohled, tím úžasnější a vyšší pravda. Čím širší úhel pohledu, tím úplnější celek a všeobjímající souvislosti vyvstávají. Čím pravdivější slova přicházejí, tím ryzejší a nezávislejší pochopení se probouzí.

Pravdu o pravdě nám neustále našeptává hlas naší duše, naše intuice. Bohužel většinou jí nenasloucháme. Pravda života, kterou v sobě neseme, je světlem Nejvyššího v nás.

Lež

je opakem pravdy. Pravda osvobozuje, lež nasazuje okovy. Pravda ctí zákony života, lež nectí ani zákony světské. Pravda zakotvuje řád a spravedlnost, lež přináší chaos a křivdu. Pravda oceňuje a tvoří, lež kritizuje a boří. Pravda promlouvá, lež pomlouvá. Pravda spojuje, lež rozděluje. Pravda ukazuje cestu, lež ji skrývá.

Pravda mívá dvě tváře – jednu skutečnou, jednu falešnou, jednu věčnou, jednu pomíjivou. Ta první je pravdou duše, vlastenců a tvořitelů; druhá lží ega, vlastizrádců a ničitelů. V té první pramení poznání, ve druhé klam. První je zdrojem pokory a empatie, skromnosti a nezištnosti, míru a harmonie; ta druhá zdrojem pýchy a agrese, chamtivosti a egoismu, závisti a nenávisti, násilí a odsudků, převratů a válek. Ta první je pravdou života, ta druhá pravdou prolhaných médií. Pravda je o pomoci, lež jenom o moci. Pravda je světlem, lež tmou. Pravda je dechem Boha, lež Ďábla.

Antipravda

je nejzáludnější lží odívající se do šatu pravdy. Jde o odvěkou strategii sil temna. Tvrdí, že pravda je lež a lež je pravda. Dnes se stala nosnou dezinformační technologií publicistiky nejmocnějších masmédií a politických neziskovek.

Slované naštěstí mají s antipravdou dlouhou neblahou zkušenost. Proto ji vycítí mnohem dříve než národy západního světa. Tím spíš dostávají-li antipravdu v dávkách koňských. Naše národní svědomí není tolik zatížené karmickými událostmi, oproti západnímu světu je přímo průzračné, a v něm je antipravda viditelná mnohem kontrastněji. Važme si tohoto vzácného daru a nedovolme nikomu udělat si z něj rohožku! Duchovní základ Slovanů vyzařuje velký potenciál Světla a Lásky, proto vnímáme mnohem intenzivněji svoji odpovědnost vůči příštím generacím, vlasti a planetě. A také hrozby a antipravdu.

Deep State (Světovláda) nemůže pochopit, proč přes miliardové investice do propagandy a médií sugerujících posluchačům, co si mají myslet, se stále nedaří implantovat Slovanům zničující antipravdu a trvale zakrýt skutečnou pravdu perutěmi zlovolných lží. Ba co víc – proč paradoxně vše, co média tolik vychvalují, vnímá stále více posluchačů jako špínu, zatímco každého, koho média špiní, považují za čestného a statečného vlastence tím víc, čím usilovněji ho média dehonestují. A také proč vlastizrádným sedmilhářům nepomáhá ani vyřvávání politických neziskovek, ani cenzura a nálepkování, ani řádění ministerstva propagandy, ani šmírování internetu či odposlechy telefonů, ani zločiny zkorumpovaných soudců. Jak je to možné? Inu – lež probouzí pravdu, leč pravda usmrcuje lež. Bohudíky!

Nálepkování

je zvláště proradnou formou antipravdy. Spočívá v tom, že nežádoucím osobám či událostem masmédia zlovolně přidělí hanlivou nálepku často končící na -ismus či -fob, stále dokola ji omílají a pak s ní pracují jako s dogmatem, o kterém je zakázáno pochybovat. Z vlastence se tak stává nacionaista; kdo naslouchá lidu (Vox populi, vox Dei), je populista; kdo varuje před džihádisty, je xenofob; kdo nechce válčit s Ruskem, je rusofil atd.

Nálepkování však má i druhou tvář, kdy zlořádu přidělí nálepku téměř svatosti. Z džihádisty se pak stane uprchlík, z rozvratu obohacení, z převratu osvobození, z přepadení obrana, z totality demokracie, z nenávisti láska a opačně. A pravda? Ta dostává nálepek hned několik: fejk, cizí propaganda, extrémismus, spekulace, populismus, spiknutí, konspirace, rasismus, xenofobie, aj.

Cenzura

představuje první krok k fašizaci společnosti, druhým jsou útoky proti šiřitelům pravdy. Nejprve mediální, pak ekonomické, poté justiční a nakonec i fyzické. To vše se dnes děje. Stále více indicií nasvědčuje tomu, že jsme ve fázi fašizace společnosti ze strany nejrůznějších menšin, zkrachovalých intelektuálů a skupin nenávidějících svou vlastní zemi i rasu. Totalita, despocie a brutální diktát nad původní populací a většinovou společností jsou pochopitelně i cílem jejich chlebodárců – samozvaných světovládců z Osy zla.

Pravdu zakrývá a její šiřitele pronásleduje jen ten, kdo nemá čisté svědomí a musí své zrůdné úmysly a činy zatajovat. Kdo zatajuje a cenzuruje pravdu, lže a šíří antipravdu, ten je spolehlivě na straně zla.

Proč?

se to děje? Proč lež, antipravda, cenzura, nálepkování a jejich hybridy tolik zaneřádily veřejný prostor?

Pachatelé tohoto zmatení pojmů nemají absolutně žádné argumenty, proč se uchylují k porušování zákonů života a tradičních lidských hodnot, které dělají člověka Člověkem. Touží jen dál rozšiřovat jejich děsivou moc a nepředstavitelné bohatství. Ustavili sami sebe do role vládců (majitelů) světa, kteří mají veškerá práva a žádnou odpovědnost, a stali se čistokrevnými parazity na lidském snažení a utrpení. Jejich jedinou oporou je lež a zmatení pojmů, aby zamaskovali pravdu. Jejich temné duše znají jen věci podlé, zákeřné, chamtivé, kruté a destruktivní, nenávidí Lásku, Moudrost, Světlo, Lidství i Boha samotného.

A závěr? Ten už je na čtenáři samotném. Stačí aplikovat pár postřehů z této kapitolky na současný život, aby každému, kdo jen trošku vnímá realitu, vyvstala hrůzná současnost v plné kráse. Pak spatří ryzí pravdu i lež a pochopí, kdo a proč je šíří, komu a čemu slouží.

Autorství článku

Oldřich Lukáš

Použité zdroje

# Text: e-mail