Německo mezi „vítěznými” spojenci při oslavách vylodění v Normandii a zástupce Ruska nikde. To jako vážně?

Přepisování historie už překonává všechny myslitelné hranice. Zbývá, aby nám mainstreamová média začala namlouvat, že Prahu osvobodili v květnu 1945 Američané a II. světovou válku prohrálo Rusko.

Prostor pro Váš odkaz
Komerční banner 770x100px (pro více informací, jak na DuchDoby.CZ inzerovat, klikněte SEM)

Je neuvěřitelné, že se německá kancléřka Angela „Dorota” Merkel při oslavách 75. let výročí vylodění v Normandii objevila mezi zástupci spojenců (USA, Velká Británie, Francie, …) a dokonce se s nimi nechala vyfotit na společné fotografii (v kroužku vpravo od Babiše). Proč nepozvali zástupce Ruska? Vylodění v Normandii, kvůli kterému se papaláši sešli v Londýně, bylo součástí společného plánu se Sovětským svazem (Teherán, 1. prosince 1943) a bylo důsledkem vítězných bitev Rudé armády. Za celou tuto bitvu (vylodění v Normandii) zahynulo tolik spojeneckých vojáků, kolik v bitvě o Stalingrad za jediný den. Celé ty včerejší oslavy však budily dojem, že II. světovou válku vyhrál Trump, zatímco Rusové se dosud schovávají v zemljankách někde na Sibiři.

Zástupci spojenců z WWII
 

Takže si to shrneme

Je všeobecně známo, že II. světovou válku rozpoutalo údajně Německo (my jsme na tom s informacemi už poněkud dále, abychom tomu věřili), konkrétně předchůdce frau Merkel Adolf Hitler. Začala 1. září 1939 německým útokem na Polsko. Počet obětí II. světové války je odhadován na 72 milionů. Když se nad tím číslem zamyslíte…

1941
– Zásadní pro vývoj II. světové války byla bitva před Moskvou (1. říjen 1941 – 7. leden 1942). Ukázala celému světu, že do té doby neporažený Wehrmacht lze zastavit. Bitva měla 1,5 milionu obětí (na jednoho Němce dva padlí Sověti).

1942
– Klíčovou a největší bitvou II. světové války byla bitva o Stalingrad (28. červen 1942 – 2. únor 1943). Zahynul při ní 1,2 milionu sovětských vojáků a civilistů a 800 tisíc německých vojáků. Při této jediné bitvě zahynulo víc Sovětů, než Američanů, Francouzů a Britů za celou válku. Tato bitva je symbolem II. světové války.

1943
Bitva u Kurska (5. červenen – 23. srpen 1943). Rozhodující vítězství Sovětů, Němci ztratili na východní frontě iniciativu, Hitlerův sen o Velkém Německu se začal hroutit. Asi milion obětí, na jednoho Němce čtyři padlí Sověti.
Poté zahájila Rudá armáda mohutnou ofenzívu zvanou Bitva o Dněpr (24. srpen 1943 – 23. prosinec 1943, Ukrajina). Zahynuly takřka tři miliony obětí, přibližně stejně na obou stranách.
– Konference v Teheránu (1. prosince 1943). Sovětský svaz přesvědčí spojence o otevření druhé (západní) fronty v podobě vylodění v Normandii. Je to důsledek úspěchů bitvy o Dněpr.

1944
– 6. června se spojenci konečně vylodili v Normandii (rok a půl po bitvě o Stalingrad a v situaci, když už Hitler prohrává a jeho vojákům na východní frontě docházejí zbraně a munice). Při bitvě, kde na jednoho zdecimovaného německého vojáka byli více než byli čtyři svěží, spojenečtí, zahynulo asi 200 tisíc německých vojáků a 53 tisíc vojáků spojeneckých). Obětí spojenců za celou tuto bitvu (trvala dva měsíce) bylo celkem tolik jako v bitvě o Stalingrad za jediný den.
Hurá do Polska! Mohutná sovětská „letní ofenzíva” operace Bagration (22. červen 1944 – 29. srpen 1944) v Pobaltí, na Ukrajině a v Bělorusku. Zemřelo při ní 700 tisíc vojáků a civilistů (poměr obětí se tu poprvé otočil, padlo 2x tolik Němců než Sovětů).
Varšavské povstání (1. srpen – 2. říjen 1944) tvrdě potlačené Německem, masové vraždy civilního obyvatelstva (200 tisíc obětí). Do Varšavy vstupuje Rudá armáda v lednu následujícího roku a míří na Berlín.
Ardenská bitva (prosinec 1944 – leden 1945). Neúspěšný pokus Německa zvrátit vývoj války útokem proti spojencům, které Hitler považoval za slabší článek z obou front. Bitva měla 200 tisíc obětí (cca stejně na obou stranách).

1945
Jaltská konference (4. února 1945), kde se mocnosti (Sovětský svaz, USA, Velká Británie) dohodly, jak to bude dál. Už bylo jasné, že Hitler prohrál.
– 14. února 1945 Američané bombardují Prahu (na svatého Valentýna). Prý se jim to popletlo (bombardování Drážďan bylo 13. února 1945).

– 2. května 1945 Rudá armáda dobyla Berlín (16. duben – 2. květen 1945). 30. dubna 1945 měl Hitler spáchat sebevraždu, ačkoli my o tom máme poněkud odlišné informace.
– 9. května 1945 osvobozuje Prahu Rudá armáda, konec II. světové války.
– Dva měsíce po konci války shodili Američané 6. a 9. srpna 1945 atomové bomby na japonská města Hirošimu a Nagasaki a zabily tak více než 200 tisíc civilistů. Další umírají na následky z ozáření do dnes.

Ohledně role toho kterého státu ze II. světové války mnohé napoví počet obětí. Sovětský svaz 23 milionů, Čína 10 milionů, Německo 7,5 milionu, Polsko 5,6 milionů, Francie 562 tisíc, Velká Británie 450 tisíc, USA 418 tisíc, Československo 365 tisíc… Všimněme si, že za války zahynulo přibližně stejně Američanů jako Čechoslováků.

Pomalu vplouváme do doby, kdy mizí očití účastníci historických událostí a dějiny se stávají výsostným majetkem ideologů. Pro zajímavost: Královně Alžbětě (93) bylo na konci války 19 let.

 

Použité zdroje

Text: hoppner.cz

Martin Mojmír

po absolvování základní školy, středního odborného učiliště hotelového provozu a gymnázia se zaměřením na IT a jazyky studoval dále psychologii a speciální pedagogiku. Věnuje se ICT, datové analýze, datové žurnalistice, futurologii, sociologii a ekologii. Prosazuje a popularizuje koncept zdrojové ekonomiky co by udržitelného socioekonomického modelu. Kromě duchdoby.cz provozuje např. dále také projekty jinemedium.cz, mojeretence.cz nebo fórum ETIQ.CZ, z.s. Vlivem nešťastných okolností je Martin od r. 2023 invalidou.

Odebírat
Možnosti upozorňování:
guest
0 Komentáře
Inline Feedbacks
Zobrazit všechny komentáře