Jedy v jídle – E211 (benzoan sodný)
Benzoan sodný, známý též jako benzoát sodný, je sodná sůl kyseliny benzoové (benzenkarboxylové). Bílý prášek dobře rozpustný ve vodě. Používá se jako konzervant, především v kyselém prostředí, kde zamezuje množení kvasinek a plísní. Vyskytuje se i v přírodní formě, např. v brusinkách, švestkách, skořici a jablkách.
Použití benzoanu sodného
Benzoan sodný je nejvíce používán jako konzervant. Najdeme jej často v nealkoholických nápojích, okurkách ve sklenici, omáčkách a ovocných džusech, džemech, sýrech, ovocných salátech, margarínech, balených treskách a v dalších potravinách. Můžeme se s touto látkou setkat také v kosmetice, a to například v zubních pastách, šamponech, deodorantech nebo různých krémech s pH nejčastěji nižším než 4. Pro své antikorozivní účinky se velká část produkce používá jako přísada do nemrznoucích směsí v autě.
Výroba benzoanu sodného
Pro komerční účely se benzoan sodný vyrábí chemickým procesem – neutralizací kyseliny benzoové (ta se vyrábí oxidací toluenu) hydroxidem sodným. V roce 1997 byla celosvětová produkce odhadována na 60.000 tun. Největšími výrobci je Holandsko, Estonsko, USA a Čína.
Nežádoucí účinky benzoanu sodného
V kombinaci s kyselinou askorbovou (vitamin C) a benzoanem draselným se může tvořit benzen, jenž je znám jako karcinogen. Celý proces mohou urychlit podmínky skladování potravin jako teplo a světlo. Existuje silné podezření na způsobování dětské hyperaktivity, obzvlášť v kombinaci s umělými barvivy. U citlivých lidí nebo lidí s chronickým astmatem či kopřivkou může vyvolávat nebo horšit jejich příznaky. Reakce bývá silnější v případě kombinace s jinými látkami (např. tartrazinem). Dle některých zdrojů může benzoan poškozovat strukturu DNA a tím tak vyvolávat některé dědičné predispoziční choroby jako jsou Parkinsonova choroba a rakovina.
Doplňující informace
V celé Evropské unii je použití této látky omezeno na „nezbytně nutné množství” do vybraných druhů potravin, což nedeklaruje v podstatě vůbec nic. V USA je tato látka rovněž povolena, ovšem označena jako GRAS (obecné považování za poněkud bezpečné). V závislosti na podezřeních z nežádoucích účinků Coca-Cola oznámila, že nebude ve svých výrobcích benzoan sodný používat. Většině výrobcům a prodejcům potravin je však lidské zdraví a kvalita jejich života vzhledem k přidávání benzoanu sodného do jídla a nápojů naprosto lhostejné.
Příklady obsahu benzoanu sodného
V jakých konkrétních potravinách se jed benzoan sodný, označovaný číslem nebezpečnosti 4, vyskytuje, se dočtete ze zdroje na konci článku. Zakoupit jej můžete volně a bez varování o jeho škodlivosti na lidské zdraví na obalech jednotlivých potravin ve známých velkých supermarketech typu Billa, Albert, Kaufland, Tesco, Globus atd., ale samozřejmě i v obchodech menších. Takřka všichni výrobci i prodejci o tom, co prodávají, dobře vědí, ovšem v zájmu maximalizace svého osobního zisku a poptávky nevzdělaných lidí se o zdraví těchto příliš nestarají, stejně tak jako se tato zákaznická většina nestará o zdraví své a svých dětí tím, že podobné jedy nakupuje a následně bezmyšlenkovitě, mnohdy i v množstvím větším než velkém, konzumuje.
Jak situaci s benzoanem sodným řešit
V první řadě je důležité se o účincích benzoanu sodného na lidské zdraví (do)vzdělat. V souvislosti s tím je nutné číst příbalové letáky a etikety potravin, kdy jakmile si obsahu jedu všimnete, vraťte jej zpět do regálu, popřípadě bez úhrady obsluze restauračního zařízení, stěžujte si na vedení podniku, pošlete odpor státní zemědělské a potravinářské inspekci a informujte o své zkušenosti nejlépe na internetu. Vše je věcí poptávky a nabídky, kdy dokud podobné věci budete kupovat, budou je výrobci a prodejci prodávat a dokud o tom budete mlčet, nebudou konat ani státní orgány, neboť ani jejich úředníci a politici nejsou vzděláni, čili od nich nelze ani nic jiného očekávat.
Použité zdrojeText: zdravapotravina.cz |
|---|
