Zápisník farmáře 7 – Živý plot

Živý plot není až tak ojedinělý prvek na pozemcích a zahradách. Povětšinou se ale setkávám s něčím, co je pro mě taková malá noční můra. Tou je souvislá hradba tvořená z tújí; hlavně aby nebylo vidět do té pevnosti, která se za hradbou skrývá. Nevím, kde vznikla myšlenka dělat něco takového.

Komerční banner 770x100px (pro více informací, jak na DuchDoby.CZ inzerovat, klikněte SEM; zřeknutí se odpovědnosti ZDE)

Když jsme skoro před třiceti lety postavili na vesnici barák, tak rodiče taky chtěli hradbu z tújí. V té době mi to bylo jedno; vím akorát, že se těm tújím moc nedařilo. Dělali to ale všichni kolem a asi to měla být nějaká ukázka zámožnosti nebo společenského postavení, takže to byla skoro povinnost.

V podstatě to vydrželo do dnes a když koukám na mapu hlavně okrajových oblastí velkých měst, tak je to jako přes kopírák. Relativně malý pozemek, kde jeho polovinu tvoří nějaký reprezentativní barák, krátce střižený trávník, bazén a kolem toho všeho hradba z tújí. Vytvořit to a udržovat stojí hodně práce a energií (hlavně vody) a v podstatě je to přírodě nepřátelské prostředí. Nevím, jestli ti lidé vůbec uvažují, když si takového něco vytvoří nebo nechají vytvořit na zahradě. Vím ale, že touhle cestou tedy rozhodně nechci jít.

Od mládí mi hodně záleží na ochraně životního prostředí. Pamatuju si, že když jsem ještě hospodařil na vesnici před těmi asi 20 lety, tak bylo o hodně více hmyzu, v zavlažovacích kanálech a na zahradách se dala běžně najít žába nebo i čolci a nevím o tom, že by někdo mluvil o nějakém extra problému se škůdcema. Stříkalo se snad jenom proti mandelince na bramborách.

Dnes už mám pomalu problém na zahradě vidět včelu, žáby ne jenom že není vidět, ale už ani slyšet a ptáků (hlavně těch malých) taky citelně ubylo. Zato tady ale máme zelené pouště (myslím tím trávníky), na zahrady si lijeme tuny chemie a nadáváme na slimáky, že jich je strašně moc a všechno sežerou.

Proto jsem se rozhodl, že přírodě trochu pomůžu a to i tím, že se na své zahradě budu snažit vytvořit přátelské prostředí pro užitečné živočichy. Fakt ale je, že tímto přístupem vytvoříte přátelské prostředí i pro ty nechtěné živočichy, jinak to ale asi nejde. Predátoři (naši užiteční živočichové) potřebují něco jíst, aby mohli přežít. Tím jídlem jsou právě ti škůdci. Není tedy naším úkolem úplně vyhubit škůdce, ale dostat svou zahradu do určité rovnováhy. Možná vás napadne, že mít zahradu bez škůdců by bylo super, ale bez nich by nebyli ani predátoři. Ty bychom teoreticky v případě absence škůdců nepotřebovali, ale tam kde jsou vhodné podmínky a potrava, tam se většinou škůdci časem objeví. Množí se ale mnohem rychleji než ti predátoři, takže je lepší se snažit vytvořit rovnováhu co nejdřív než pořád skákat z extrému do extrému.

Ale zpátky k živému plotu. Věděl jsem teda, že túje nechci. Častokrát jsem na permakulturních stránkách narazil na zmínky o živém plotu, který slouží jako větrolam, pohledová zábrana i životní prostředí pro různé živočichy. Složení živého plotu z hlediska rostlin může být různé; i jeho šířka. Taky je důležité, pro jakou funkci ho na pozemku chcete. Kromě výše uvedeného může sloužit i jako zdroj dřeva pro vytápění. Kdo chce vědět více, ať si vyhledá na internetu kopicování.

Já jsem funkci živého plotu jako zdroje paliva zavrhnul hned na začátku. Pozemek není tak velký, abych si to mohl dovolit. Chtěl jsem ale využít další funkce živého plotu, protože jsem rád, když nějaký prvek na zahradě plní více funkcí.

Narazil jsem na informace o tzv. přírodních živých plotech, které tvoří poměrně volně rostoucí divoké keře; hlavně ty původní v naší krajině. To původní je potřeba brát trochu s rezervou, protože se význam toho slova může lišit tím víc, čím víc budeme postupovat do historie. Radši bych použil výrazu „užitečné rostliny (keře)“.

Takže jsem si nastudoval tolik informací o původních divokých keřích, kolik jsem našel a pustil se do plánování živého plotu pro náš pozemek. Původně jsem chtěl vysadit keře kolem celého obvodu. Střídavě jsem měnil keře v jedné řadě za keře ve dvou řadách, anebo dokonce ve třech. Nakonec jsem to ale musel utnout a zůstat u jedné řady. Taky jsem po další úvaze upustil od plánu osázet živý plot i na stranu (čtvrtkruh), která je lemovaná původním porostem na pozemku (hlohy, bezy, slivoně). I tak mi ale zůstalo vysadit celkem dost keřů, asi 80. Ono takhle na papíře se to nezdá až tak moc, ale je potřeba je sehnat, dovést a taky vysadit.

Začal jsem vybírat keře pro plot a ve finále se tam dostaly světlomilné (pro jižní stranu) růže šípková, kalina tušalaj, dřín obecný, dřišťál obecný a pro polostín a stín (východní a západní strana) ptačí zob obecný, řešetlák počistivý, svída krvavá, kalina obecná, krušina olšová, bez černý, líska obecná.

Keřík po vysazení bez mulce

Nakonec jsem doporučení pro orientaci ke světovým stranám úplně na 100 % nedodržel. Po roce jsem ale zjistil, že to není až tak důležité, protože moje jižní strana je pro pěstování asi nejvhodnější, je tam nejlepší půda a kvůli stromům u silnice i celkem dost stínu. Naproti tomu východní strana pozemku je nejbrutálnější. Písčitá, skoro až kamenitá půda a hodně suchá. Taky toho slunce je tam z celého pozemku asi nejvíce. Takže takové svídy krvavé tam vysloveně trpěly, resp. snad všechny časem uschly (a nejen ony). Lepší tedy bude si pozemek projít, zjistit si kde je jaké místo a podle toho plánovat umístění keřů. Každý druh může mít mírně odlišné požadavky.

Keřík po vysazení mulc z listí

Rozestupy mezi keři jsem zvolil podle druhu keře a jeho velikosti v dospělosti a to 3-6 metrů (měřeno od kmínku jednoho keře ke kmínku druhého keře). Je to tedy o hodně více, než se běžně vysazuje živý plot. Chtěl jsem, aby keříky rostly pokud možno přirozeně, ale chtěl jsem také, aby se mírně propojily a vytvořily pohledovou bariéru. Rozhodně jsem je nechtěl pravidelně sestřihávat, jak je běžné u živých plotů. Přemýšlel jsem jenom o odstřihávání odumřelých větví a možná jednom řezu asi po dvou letech, aby se trochu zahustily. Taky jsem měl v plánu postupně dosazovat další keře do mezer, pokud by rozestupy byly přece jenom moc velké. To uvidíme až časem. Teď jsem byl rád, že mám konečně hotový návrh živého plotu.

Ptačí zob na jaře bez mulce

Kalina tusalaj mulc ze sena
 

Autor článku

Ján Greguš

Související články

Seznam všech článků na téma Zápisník farmáře vydaných na DuchDoby.CZ najdete ZDE.

Sledujte nás

Externí autor

Shledáváte naši práci, alespoň do určité míry, za společensky prospěšnou až potřebnou? Pokud je Vaše odpověď kladná, zvažte, prosíme, svoji podporu, bez které se vzhledem k faktu, že nejsme nikým jiným než Vámi, našimi čtenáři a podporovateli, placeni a ani nemáme nárok na pobírání žádných dotací, neobejdeme. Jen pro udržení našich webových stránek online na internetu je potřeba měsíčně vybrat alespoň 1.800 CZK nehledě na finance potřebné pro naši další související a výhradně dobrovolnou aktivistickou činnost...

Na červenec 2019 jsme vybrali 1.450 CZK. Kolik a na jakou naši konkrétní činnost je potřeba měsíčně vybrat, se dočtete v pravém sloupci webu. Vězte, že bez Vaší pomoci to dlouhodobě nedáme. Více informací, proč potřebujeme Vaši pomoc, se dočtete ZDE. Pro informace, na co a jak přispíváte a kolik je pro tu kterou konkrétní práci potřeba, přejděte SEM. Starší agendy naší práce najdete ZDE, nový úkolník Redmine ZDE.

Použít můžete transparentní bankovní účet: 55555521 / 2010, popřípadě účet běžný: 55555513 / 2010.
Pro platby ze zahraničí použijte IBAN: CZ09 2010 0000 0000 5555 5513, BIC: FIOBCZPP.
Za jakoukoli finanční, ale i případnou aktivní dobrovolnickou činnost, předem srdečně děkujeme.
Externí autor
Sledujte nás

1
Máte-li k tématu konstruktivní dotaz či poznámku, můžete článek prostřednictvím formuláře níže okomentovat. Podotýkáme, že komentáře jsou nejprve předkládány redakci ke schválení, aby tato posoudila jejich relevanci a morální a etickou nezávadnost. Pro možnost publikace okamžité použijte interForum.cz nebo požádejte redakci o autorizaci.

avatar
7500
1 Comment threads
0 Thread replies
0 Followers
 
Most reacted comment
Hottest comment thread
1 Comment authors
Martin Mojmír Recent comment authors
  Odebírat  
Možnosti upozorňování:
Martin Mojmír
Admin

Túje by mě tedy nenapadlo vysazovat za účelem prezentace jakéhosi bohatství či honosnosti sebe sama. Dosud jsem se domníval, že je lidé sází jen právě z důvodu zvýšení soukromí na zahradách (aby za ně nebylo vidět). Mimochodem co vím, tak túje jsou snad i pro mnohé jiné rostliny jedovaté, takže v jejich blízkosti toho moc neroste.

Při čtení článku jsem sám zavzpomínal na své brzké mládí – na množství žáb, pulců, potočních ráčků a rybiček… Také ale i na množství živočichů pod nadzvednutými kameny atd. Chybí i množství otravných komárů, ale i ovádi, chrousti. Vyměnil bych facebook a mnohé moderní vymoženosti za kus přírody zpět…