Loajalita zaměstnanců České pošty za bodem mrazu, tito již s naprostou lhostejností hovoří o svých problémech

Loajalita zaměstnanců České pošty za bodem mrazu, tito již s naprostou lhostejností hovoří o svých problémech. Dalo by se říci, že jsou ve stavu páté fáze umírání aneb je jim všechno už tak nějak ukradené.

Komerční banner 770x100px (pro více informací, jak na DuchDoby.CZ inzerovat, klikněte SEM)

Starší související články # Česká pošta své závazky neplní a neplní # Česká pošta nedoručuje Balíky do ruky, místo toho podvádí a lže zákazníkům. A těm je to fuk # Česká pošta lže a podvádí zákazníky snad ve všech regionech, a to každý den. Nepoužívejme ji! # Česká pošta místo doručování zásilek pohazuje výzvy k vyzvednutí po podlahách bytových domů # Jak mi Česká pošta v otevírací době zavřela přepážku před nosem se slovy, ať prý přijdu za hodinu

 

Pět fází umírání

Znáte pět fází umírání? Zdá se, že zaměstnanci České pošty jsou již v posledním stádiu. Ve stavu smíření se, rezignace, akceptace dané situace a skutečnosti, kdy nemají vůbec žádný problém vše přiznávat cizím lidem po telefonu.

Fáze 1: negace, popírání I přes to, že jste celý den v očekávání doručování zásilky doma, Vám tuto Čeká pošta vůbec nedoručí. To znamená, že nezazvoní na zvonek a ani nevhodí do schránky výzvu k jejímu vyzvednutí. Proč? Protože se k Vašemu domu ani nepřiblíží. Z depa Vaši zásilku totiž nechají na Vám příslušné pobočce České pošty, ze které vyleze přetížený, šikanovaný a špatně placený ubožák až někdy po devíti dnech, aby nejen, že k Vám opět nepřišel, neboť zásilku ani nemá s sebou, ale pouze aby Vám vhodil do schránky opakovanou výzvu k vyzvednutí, pokud tedy vůbec bude mít čas hledat Vaši schránku a místo toho se nerozhodne danou výzvu pohodit jen tak na zem. Když si na takové jednání České pošty stěžujete, respektive pokud ještě nemáte ani tušení, která bije, dostane se Vám reakce fáze 1 – negace, popírání aneb nic takového se přeci nestalo, náš pracovník na Vás zvonil, ale nebyl jste doma, anebo výzvu k vyzvednutí do Vaší schránky náš pracovník vhodil a Vy si jednoduše vymýšlíte.   Fáze 2: hněv, vzpoura, agrese („proč zrovna já…“) Tato fáze se týká Vás co by nedobrovolného zákazníka České pošty. Jste ve stavu, kdy dobře víte, že Česká pošta (ne)pracuje, jak má, přičemž ještě jako indoktrinovaná a důvěřivá ovečka pevně věříte, že taková dobře napsaná stížnost vedoucímu pobočky, vedení České pošty jako takové, anebo snad jejímu ombudsmanovi něco vyřeší. Trochu si tím ulevíte, avšak jediné, čehož se maximálně tak dočkáte, je odpověď obsahující omluvu a nějaké ty irelevantní výmluvy, které ani nebudeme rozebírat, neboť jejich seznam vedoucí České pošty snad mají někde v klobouku, ze kterého jen losují, který nesmysl odpoví tomu kterému stěžujícímu si klientovi.   Fáze 3: smlouvání („když budete, nebo nebudete pracovat, tak…“) Pokud jste četli našich předchozích pět článků o České poště, mohli jste nabýt dojmu, že byly odrazem této třetí fáze. Ačkoli to tak mohlo vypadat, nebylo tomu tak. Minimálně od článku druhého jsme ve fázi 5, stejně tak jako jsou ve fázi 5 mnozí zaměstnanci České pošty (viz níže). Ve fázi smlouvání jsou ti klienti České pošty, kteří již vědí, že se svými stížnosti nikterak nepochodí a tedy přemýšlejí kudy a jak dál se vydat. Pokud nechcete, anebo docela prostě nemůžete založit České poště konkurenci, což z čistě monetárních důvodů nemůže drtivá většina z Vás, dalším logických krokem je medializace. Ano, ve třetí fázi jsme byli před a při psaní prvního článku o České poště na našem webu. „Pokud nezačnete plnit své povinnosti, budeme Vaše jednání medializovat,” zaznělo opakovaně od nás. Bububu o medializaci samozřejmě opakujeme. Ne snad z naivní důvěřivosti v to, že se snad toho vedení České pošty zalekne a začne pracovat, ale zkrátka proto, že jim chceme dát o naší nespokojenosti vědět, neboť když dané osobě či instituci neřeknete, že jste nespokojení, nebudou to vědět a tedy nebudou mít ani ten nejmenší důvod se nad sebou alespoň zamyslet.   Fáze 4: deprese, smutek Když nefungují stížnosti ani medializace, když víte, že s tím nemůžete více udělat, přichází deprese a smutek. Buď přemýšlíte, proč to proboha nemůže fungovat, anebo to prostě víte a přecházíte tak poměrně brzy do fáze 5, ve které se nenacházíte jen Vy, ale prakticky po letech zkušeností každý, a to včetně ještě stále z nějakého nepochopitelného důvodu stávající zaměstnanci České pošty, kteří jsou však za jednání svého vedení, vzhledem k tomu, že ještě nepodali výpověď, spoluodpovědní.   Fáze 5: smíření se, rezignace, akceptace dané situace a skutečnosti Už je to tak. Česká pošta nefunguje a vzhledem k tomu, že kromě svých osobních zkušeností znáte zkušenosti i ostatních lidí, tzn. dalo by se říci většiny národa, neboť Česká pošta se docela jistě hroutí, což není žádným tajemstvím, když jsou toho navíc plná média (pořad ADOST! na Stream.cz, TV Barrandov a další), se s daným faktem smiřujete, rezignujete, akceptujete danou situaci a skutečnost.

 

Naděje umírá poslední

Když si projdete všech pět fází umírání, narazíte ještě na jeden citát: „Naděje umírá poslední.“ I přes absolvování daných vyjmenovaných pěti fází život přeci ještě nekončí! Ne nadarmo se říká, že aby se člověk mohl odrazit ode dna, musí se jej nejprve dotknout. Často to tak žel u většiny lidské populace funguje. Protože když se vzdáme, pak si faktem, že se nic nezmění, můžeme být jisti takřka na 100 %. Kdežto když budeme bojovat dál, přijde Úsvit přímé demokracie Tomia Okamury. No tak to bychom tomu dali, to byl moc špatný pokus o vtip. To by bylo jako z bláta do louže. Ale opět vážně – je nutno myslet neustále na to, že za nás nikdo nic neudělá, musíme my sami!
 

Fáze 5 zaměstnanců České pošty

„Dobrý den, já bych si přál doručit balíček. 2x jsem byl doma a 2x mi nikdo nezazvonil,“ zahajuji telefonní hovor dne 29.6.2018 v 16:10 na tel. čísle 954215019 po asi 10 minutách čekání na zvednutí telefonního sluchátka pracovníkem České pošty. „Hahaha-ha, to je krásný, to je krásný, heleďte,“ reaguje k mému údivu zaměstnankyně pobočky Pošty Praha 519 (Janského 2254/45, 155 00 Praha – Stodůlky). Když slyšíte takovouto reakci, je vymalováno. „Ééé, takže jedině opakovaným doručením… nevím, jak bude fungovat, protože neska nám všechny balíky uložili z důvodu… nemají zaměstnance, pokračuje pracovnice pobočky Pošty Praha 519. „No takže z toho důvodu nám tady všechno dneska uložili a vůbec se nedoručovalo, zvedáme jenom telefony a vydáváme,“ zakončuje.

Zaměstnankyně se dále ptá, zda to skutečně chci na opakované doručení, nebo si raději přijdu. Odpovídám, že bych rád zásilku doručit, neboť na poště Janského je momentálně fronta až ven… „Já vím, já vím, já Vám to klidně pošlu zpátky na depo, jak chcete,“ nenechá mě domluvit pracovnice. Domlouváme se tedy na doručení v pondělí (až) 2.7.2018. Během domlouvání se ještě bavíme se zaměstnankyní České pošty o čísle zásilky, kdy tato se nejprve pokouší mi sdělit, že zásilka začínající písmeny „BA“ není Balíkem do ruky. Kontruji, že je to úplně jedno, neboť Česká pošta přeci doručuje na adresu i běžné doporučené balíky. (Na adresu se nedoručují tzv. Balíky na poštu, což není tento případ.) Jelikož paní rychle pochopila, že vím, o čem mluvím, tak za jejími slovy „dobře, hmm, tak jo“ pokračujeme v jednání o doručení na adresu. Dosděluji číslo zásilky, kdy poté mi pracovnice nadiktuje telefonní číslo na depo, jakoby už dopředu věděla, že to nedopadne ani v pondělí a já tak budu muset věc řešit znovu (pochlubím se eventuálně příští týden pod článkem v komentářích). Záležitost týkající se úmyslného nedoručování zásilek Českou poštou na adresu příjemců uzavřena, následně už se bavíme spíše v obecné rovině.

Táži se pracovnice, že když tedy Česká pošta nedoručuje zásilky, zda už jde tak nějak o hotovku. Tato ještě situaci „zachraňuje“, že jako jen dneska to tam takto odložili. Jenže aby ze mě mohla dělat blbce, nesměla by v první polovině telefonního hovoru vše v podstatě přiznat. No ptám se dále na středu 20.6., kdy jsem ve schránce neměl ani první oznámení. Paní nijak neodporuje a rovnou si prý píše mé jméno do jakési tabulky pro pana manažera, ve které se, minimálně za dnešní den, nás stěžovatelů a reklamovatelů služeb České pošty sešlo už poněkud více. „Takže si Vás tady píšu mezi ostatní, co si dneska od rána stěžují, a budu to chtít řešit,“ k věci dodává. Nakonec se pracovnici zmiňuji o sousedovi Jiřím Duffkovi, kterého Česká pošta odmítla v otevírací době obsloužit (viz předchozí článek ZDE), načež tato reaguje, že kolega měl polední pauzu a že je tam celý den. Argumentuji, že žádná polední pauza není uvedena na otevíracích hodinách. Pracovnice ihned odpovídá, že není a že dokonce tam toto uvádět nesmí. Že nesmí tyto věci vůbec uvádět, což je vskutku velmi zajímavé. Je to prý problém vedení České pošty (omluvy, blá-blá-blá, omluvy…) „Ale dovopravdy, jako já jsem tady už druhý den od rána do večera. Polední pauzu prožívám tím způsobem, že řeším tady stížnosti, jo? Jestli to chcete řešit, máme novýho generálního ředitele, řešte to s ním. Prostě takhle funguje Česká pošta,“ sděluje paní na zákaznické lince pobočky Pošty Praha 519. Hovor zakončuji jen slovy, že jsem psal ombudsmanovi a že zveřejňuji články na internetu. Zaměstnankyně se už jen opakovaně zoufale omlouvá se slovy, že tam padají občas na pusu. Hovor končí s ujištěním, že mě má v tabulce, kterou bude přeposílat vedoucím a doručovatelům s vírou, že se něco stane. Hezký víkend, papa a konec telefonního hovoru.
 

Porušování zákoníku práce

Jak se můžete sami přesvědčit z telefonní nahrávky celého našeho rozhovoru (na konci článku ve zdrojích), zaměstnanci České pošty již evidentně nemají problém otevřeně hovořit o rozsáhlých kritických problémech, s nimiž se tento neefektivní, předražený, a čím dál více nefunkční polostátní podnik potýká. Že dochází k porušování zákoníku práce delší dobu, není žádným tajemstvím. Ostatně mám na České poště, kromě několika známých, dlouhá léta i babičku. Nejlepším a jasným důkazem je vždy informace přímo od zdroje.
 

Česká pošta v problémech

Česká pošta je, zdá se, již v takových sračkách, že už její zaměstnanci přestávají mít obavy o své zaměstnání a bez sebemenších okolků si otevírají ústa na špacír. Nicméně to je v žádném případě neomlouvá z jejich podílu odpovědnosti, neboť jsou to zejména oni, kdož jsou za situaci České pošty odpovědní. Totiž kdyby za oněch ponurých podmínek nepracovali, nikdy by se Česká pošta nemohla do daných problémů dostat. Možná Vás to překvapí, ale zde platí, že strůjcem svého štěstí je každý z nás. Každý neseme svůj podíl viny na špatném fungování společnosti. Pokud nezačneme u sebe, nic se nezmění a teprve ne k lepšímu.
 

Použité zdroje Audio: Telefonní nahrávka hovoru (necenzurovaný originál v redakci)